Sessions a kontext

Kontext = paměť session

Kontext je vše, co Claude v aktuální session ví: co jste napsali, co odpověděl, jaké soubory otevřel a upravil. Jakmile session zavřete nebo začnete novou, tahle paměť se nepřenáší — v nové session Claude neví nic o tom, co jste řešili v té předchozí, i kdyby šlo o stejný projekt.

Není to chyba, je to záměr: každá session tak zůstává přehledná a Claude se nezaobírá úkoly, které už s aktuálním zadáním nesouvisí.

Kdy novou session

Novou session založte vždy, když se pouštíte do nového úkolu — i v rámci stejného projektu. Úprava ceníku a oprava kalkulačky postelí jsou dva různé úkoly, i když se odehrávají ve stejné složce.

Dlouhá session naopak škodí: čím víc se v ní nahromadí historie, tím hůř se v ní Claude orientuje a tím větší je riziko, že se soustředí na něco, co už není důležité. Pokud cítíte, že se odpovědi zhoršují nebo že se Claude v tématu ztrácí, je čas na novou session.

Compact

Když se session hodně naplní, dá se historie zhustit — tomu se říká compact. Claude si z dosavadního průběhu udělá shrnutí a pokračuje dál s ním místo s celou historií, takže neztratíte kontext, ale uvolní se místo pro další práci.

O compact si můžete říct sami:

Zkomprimuj kontext a pokračujeme.

Claude Code to ale umí spustit i sám — jakmile session zaplní dostupný prostor, zhustí historii bez toho, abyste o to museli požádat.

CLAUDE.md

CLAUDE.md je soubor v kořeni projektu, který funguje jako jeho trvalá paměť — na rozdíl od kontextu session ho Claude čte znovu při každé nové session. Patří do něj pravidla, která mají platit pořád: jak se v projektu pojmenovávají soubory, jaké příkazy spustit před uložením změny, čemu se naopak vyhnout.

Takhle může vypadat výřez z CLAUDE.md malého webového projektu:

Soubor si necháte založit tak, že o to Claude Code požádáte:

Vytvoř CLAUDE.md pro tento projekt

Za touto větou se skrývá příkaz /init — když ho napíšete přímo do chatu, Claude Code udělá to samé: projekt si prohlédne a CLAUDE.md podle něj sám navrhne.